Odpolední a víkendové programy
PŘEŽITÍ SVOJANOV 3. – 5. 10. 2014
Akce Přežití je možná jedním z mála důvodů, proč se naši žáci po prázdninách těší do školy. Letos se mohli těšit dvojnásob, protože ještě nikdy jsme Přežití neprožili na hradě. Bydleli jsme sice v podhradí, ale na hradní nádvoří, co by kamenem dohodil. Společně jsme toho už prožili hodně, ale ještě nikdy jsme nebyli středověkými rytíři na opravdovém hradě. Vrátit se o pár století zpátky – to by bylo něco!
Pro tuto myšlenku jsme se nadchli nejen proto, že se o středověku učíme v dějepise. V našem kraji je mnoho krásných hradů, ale který vybrat? Zvolili jsme hrad Svojanov pro jeho blízkost, krásné okolí a historii, která sahá až do 13. století. Jeho zakladatelem byl sám král Přemysl Otakar II.
Samotné akci předcházely pečlivé přípravy. Rytíři přece nemůžou vyjet do boje nepřipraveni. Proto jsme s sebou vezli spoustu materiálu – látek, kartonu, papírů, barev, štětců, lepidel a všeho možného. Bylo třeba vyrobit obleky, štíty, meče, přilbice, prapory, zkrátka všechno, co dělá rytíře rytířem. Po cestě na Svojanov jsme se zastavili v Poličce, která se pyšní středověkým opevněním. Na radnici jsme si prohlédli krásný model opevněného středověkého města. Samotné hradby nám potom posloužily jako rozhledna, abychom si mohli prohlédnout současné město pěkně z výšky. Z Poličky už ale vzhůru na hrad!
Svojanov stojí uprostřed lesů na historické hranici mezi Čechy a Moravou už od roku 1224. Hned po příjezdu jsme jej prozkoumali alespoň zvenku. Prošli jsme si nádvoří, z terasy se podívali do zahrad a vylezli na vysokou kamennou věž. Odměnou za vyšlapané schody byl nádherný výhled do údolí. Na vrcholu vlál červený prapor s českým lvem, takže jsme si připadali jako bychom hrad právě dobyli. Jenže rytířské souboje nás čekaly až na druhý den. Večer byl ve znamení příprav. Žáci byli rozděleni do čtyř družin podle barev. Zvolili si název pro svou družinu a vyrobili její prapor. Výsledek byl skvělý a hned ráno prapory hrdě zavlály na venkovní terase. To už se rytíři v plné zbroji šikovali k slavnostnímu průvodu. Nedaleká louka se stala tím pravým místem pro rytířský turnaj. Jednotlivé družiny změřily své síly v několika disciplinách. Rytíři soutěžili v šermu, jízdě na koni (pravda - papírovém), střelbě kuší a v souboji dřevcem. Došlo i na hazard. Víte, co jsou to vrchcáby? Přece hra v kostky.
Klání vyvrcholilo bojovou hrou „Chraňte svého krále“. V nelítostné bitvě byla vystřílena všechna munice. Papírové koule se odrážely od těl ochránců a ztráty na obou stranách byly značné. Nelekejte se. Všichni padlí se pak svorně sešli u sobotního oběda.
Odpoledne byli rytíři rozděleni do dvou skupin. Ti mírumilovní se odebrali na hrad. Zde se oddávali umění, protože prázdné pódium na nádvoří k tomu přímo vybízelo. Ti bojechtiví se vydali na křížovou výpravu a po cestě svedli ještě řadu šermířských soubojů a bitev při hře Dobývání hradu. Usmíření nastalo až při společné návštěvě kostela Svatého Mikuláše ve Starém Svojanově.
To už se ale všichni těšili na večer, který nám měl přinést vzrušující zážitky. S půvabnou hradní paní jsme si prohlédli sklepení hradu se všemi jeho strašidly a dokonce i mučírnu. Několikrát jsme dokonce zahlédli i bílou paní. Vydávala se sice za Anežku ze šestky, ale věřte strašidlům! Dobrodružství ještě nebyl konec. Čekala nás noční hra. Po zážitcích z mučírny se už ale nikdo nebál. Les byl krásně osvětlen barevnými balónky, takže šlo jen o to, kdo bude bystřejší a nasbírá pro svou družinu co nejvíce cenných papírků příslušné barvy. Na znamení, že všem bitvám už je konec, jsme z hradního nádvoří vypustili k obloze modrý papírový balón. Na jasné obloze jsme jej viděli krásně dlouho…..
Po takových zážitcích bylo těžké zahnat rytíře na kutě. Na věži kostela už dávno odbila půlnoc, ale vzrušené debaty nebraly konce.
Proto někteří nemohli uvěřit časnému budíčku. Jenže vidina pokladu, který už byl tou dobou ukryt někde poblíž, nakonec probrala k životu i největší spáče.
Družiny v plné zbroji se naposledy vydaly vzhůru k hradu. Zde byla přečtena pravidla čestného souboje o poklad. Družina s největším počtem bodů se vydala hledat jako první. Poklad však byl ukryt tak důmyslně, že se postupně všichni vrátili s nepořízenou. Nechat poklad napospas nějakým potulným lapkům? Ani náhodou! Teprve společným úsilím všech, byl poklad nalezen a odevzdán králi. Ten jej rozdělil rovným dílem a do každého měšce přibylo pár zlaťáků.
Největší sláva měla teprve přijít. Na hradě zavlály zelenobílé prapory a na louce se shromáždili účastníci třídenního klání. Ti složili rytířskou přísahu, aby poté poklekli před králem a byli slavnostně korunováni na Rytíře ze Svojanova. Z nebeských výšin té slávě přihlížel i někdejší hradní pán Záviš z Falkenštejna. Určitě měl radost, tolik rytířů na hradě neviděl už celá staletí.
Potom zazvonil zvonec a Přežití byl konec. (přece nebudeme popisovat zmatky s úklidem, balením a odjezdem).
Zbývá už jen poděkovat vedení školy, učitelům, personálu penzionu Palla, obecnímu úřadu ve Svojanově a správě hradu se všemi milými průvodci.
Zkrátka těm, kteří nám umožnili nevšední výlet do středověku.
Podepsáno husím brkem 25 rytířů Speciální základní školy v Litomyšli, Léta Páně 2014.